On 28 June 2022, the EU Agency for the Space Programme (EUSPA) held an online workshop about the ongoing testing of the Galileo Open Service – Navigation Message Authentication (OSNMA). The event was an opportunity to both learn about the status of the testing phase and discuss preliminary results. As to the latter, highlights included:
The initial results show that, although the Galileo OSNMA Public Observation Test Phase continues, it has already successfully provided important feedback that EUSPA can use to enhance the service’s functionality.
The Galileo OSNMA is a data authentication function that will be freely accessible worldwide. The pioneering service will pave the way towards robust PVT for users of the Galileo Open Service.
In preparation for its service declaration, GNSS receiver manufacturers, integrators and application developers are encouraged to continue testing the Galileo OSNMA. This testing is done via a Signal in Space (SiS) and is meant to assess the service’s performance across a range of scenarios and use cases.
Relevant interested parties can still register for the Public Observation Test Phase by accessing the OSNMA Public Observation webpage.
The final workshop is foreseen to take place at the end of 2022.
Media note: This feature can be republished without charge provided the European Union Agency for the Space Programme (EUSPA) is acknowledged as the source at the top or the bottom of the story. You must request permission before you use any of the photographs on the site. If you republish, we would be grateful if you could link back to the EUSPA website (http://www.euspa.europa.eu).
Vývojář Krishna Lodha na workshopu, který se uskutečnil na konferenci FOSS4G, ve třiceti minutách ukázal, jak s pomocí jazyka Python a jeho knihoven Pandas, Numpy, Geopandas, Shapely, Fiona, Matplotlib dělat prostorové analýzy. https://github.com/krishnaglodha/ Lodhův kanál na YouTube
The post Prostorová analýza v Pythonu s využitím knihoven Pandas, Numpy, Geopandas, Shapely, Fiona a Matplotlib appeared first on GeoBusiness.
Vývojář Krishna Lodha na workshopu, který se uskutečnil na konferenci FOSS4G, ve třiceti minutách ukázal, jak s pomocí jazyka Python a jeho knihoven Pandas, Numpy, Geopandas, Shapely, Fiona, Matplotlib dělat prostorové analýzy. https://github.com/krishnaglodha/ Lodhův kanál na YouTube
The post Prostorová analýza v Pythonu s využitím knihoven pandas, numpy, geopandas, shapely, fiona a matplotlib appeared first on GeoBusiness.
ESA’s upcoming EarthCARE satellite mission has just taken a big stretch. Engineers have gently unfolded this new satellite’s huge five-panel solar wing to test that it will deploy correctly once it is in space. The solar wing is a critical part of the satellite, providing the energy for EarthCARE to do its job: to quantify the role that clouds and aerosols play in heating and cooling Earth’s atmosphere.
Ve dnech 6. až 11. června t.r. se konal XXIV Kongres ISPRS v Nice. Francie vyhrála pořádání této akce na XXIII. Kongresu v Praze v roce 2016. Uspořádání kongresu na jihu Francie nebylo pro pořadatele jednoduché. První změna termínu konání kongresu přišla v roce 2019 oznámením pořadatele Tour de France, že město Nice bude v původním termínu konání kongresu jedním z etapových měst tohoto závodu. Pořadatelům se povedlo v krátké době změnit termín konání kongresu. Bohužel to bylo jen dílčí vítězství v měsících následujících. Pravidelný čtyřletý cyklus v pořádání kongresů ISPRS byl narušen celosvětovými restrikcemi COVID-19. Termín kongresu byl z tohoto důvodu nejdříve posunut v únoru 2020 na rok 2021 a posléze z důvodu pokračujících omezení na rok 2022. Proto byly vlastně uspořádány tři ročníky XXIV. kongresu ISPRS. Prvním byla virtuální edice s otevřeným přístupem v roce 2020 uspořádaná ve dnech 30. srpna – 2. září 2020. V roce 2021 byl zorganizován tzv. „úplný kongres“ ve dnech 5.-9. července, ale bez General Assembly. Reálný kontaktní kongres s fyzickým setkáním účastníků tak byl uspořádán až letos. V letošním roce konání kongresu ovlivnila i mezinárodní situace způsobená konfliktem na východě Evropy. Tento fakt se promítl i do jednání General Assembly; prohlášení a požadavky ukrajinské a polské strany nebyly z důvodu obsahu Stanov ISPRS, která je především apolitickou odbornou celosvětovou organizací, General Assembly přijaty k projednání. Ve snaze vyrovnat se s rozpočtem (ovlivněným výrazně faktem, že čínští a japonští a další standardní účastníci kongresu – 500 až 600 osob – se díky přístupu […]
The post Informace o konání XXIV Kongresu ISPRS v Nice appeared first on SFDP.
Reálný kontaktní kongres s fyzickým setkáním účastníků tak byl uspořádán až letos. V letošním roce konání kongresu ovlivnila i mezinárodní situace způsobená konfliktem na východě Evropy. Tento fakt se promítl i do jednání General Assembly; prohlášení a požadavky ukrajinské a polské strany nebyly z důvodu obsahu Stanov ISPRS, která je především apolitickou odbornou celosvětovou organizací, General Assembly přijaty k projednání. Ve snaze vyrovnat se s rozpočtem (ovlivněným výrazně faktem, že čínští a japonští a další standardní účastníci kongresu – 500 až 600 osob – se díky přístupu jejich vlád k pokračujícím omezením, fyzicky nemohli účastnit na místě) ředitel kongresu zavedl finanční alternativu účasti složením 50 % registračního poplatku pro dálkově připojené účastníky prezentující své příspěvky. Pořadatel přišel o účast další části přispěvatelů i z důvodu celosvětového zvýšení ceny letenek. Letošní kongres tak byl uspořádán standardním postupem, kdy ve všech dnech se konaly simultánně čtyři série vědeckých příspěvků a rovněž v odpoledních hodinách se uskutečnila posterová představení dalších několika set vědeckých prací. V rámci kongresu se konala plenární zasedání s vyzvanými řečníky a udílením cen. V soutěži CATCON Českou republiku skvěle reprezentovali svým příspěvkem autoři freewarového software z Karlovy univerzity pod vedením naší členky SFDP Markéty Potůčkové, kteří v této soutěži skončili na třetím místě. Součástí kongresu byla i výstava fotogrammetrických a dálkově průzkumných zařízení a zpracovatelského software, kterou však v rozsahu účasti nelze vůbec porovnat například s InterGeo akcemi pořádanými v Německu. Celkově bylo na kongresu prezentováno více než 1800 ústních a posterových prací a v součtu všech tří let […]
The post Informace o konání XXIV Kongresu ISPRS v Nice appeared first on SFDP.
Ve dnech 6. až 11. června t.r. se konal XXIV Kongres ISPRS v Nice. Francie vyhrála pořádání této akce na XXIII. Kongresu v Praze v roce 2016. Uspořádání kongresu na jihu Francie nebylo pro pořadatele jednoduché. První změna termínu konání kongresu přišla v roce 2019 oznámením pořadatele Tour de France, že město Nice bude v původním termínu konání kongresu jedním z etapových měst tohoto závodu. Pořadatelům se povedlo v krátké době změnit termín konání kongresu. Bohužel to bylo jen dílčí vítězství v měsících následujících. Pravidelný čtyřletý cyklus v pořádání kongresů ISPRS byl narušen celosvětovými restrikcemi COVID-19. Termín kongresu byl z tohoto důvodu nejdříve posunut v únoru 2020 na rok 2021 a posléze z důvodu pokračujících omezení na rok 2022. Proto byly vlastně uspořádány tři ročníky XXIV. kongresu ISPRS. Prvním byla virtuální edice s otevřeným přístupem v roce 2020 uspořádaná ve dnech 30. srpna – 2. září 2020. V roce 2021 byl zorganizován tzv. „úplný kongres“ ve dnech 5.-9. července, ale bez General Assembly. Reálný kontaktní kongres s fyzickým setkáním účastníků tak byl uspořádán až letos. V letošním roce konání kongresu ovlivnila i mezinárodní situace způsobená konfliktem na východě Evropy. Tento fakt se promítl i do jednání General Assembly; prohlášení a požadavky ukrajinské a polské strany nebyly z důvodu obsahu Stanov ISPRS, která je především apolitickou odbornou celosvětovou organizací, General Assembly přijaty k projednání. Ve snaze vyrovnat se s rozpočtem (ovlivněným výrazně faktem, že čínští a japonští a další standardní účastníci kongresu – 500 až 600 osob – se díky přístupu […]
The post Informace o konání XXIV Kongresu ISPRS v Nice appeared first on SFDP.
Satellites are essential for delivering key data to understand and monitor how the climate crisis is impacting our world, but, in turn, decision-makers need to be confident in the data they use for mitigation strategies and policymaking. TRUTHS, a new ESA mission, will do just this – and, now having passed an important milestone, it is one step closer to becoming a reality.
With searing temperatures and a string of record highs being smashed across western Europe, the current heatwave is all too apparent. Extreme heat warnings have been issued in several countries including France, Spain and Portugal, and deadly wildfires have forced thousands to flee their homes. The satellite images here are an example of how the crisis is being viewed by satellites orbiting Earth.
Spole�nost Bentley Systems zav�d� od 1.8.2022 nov� zp�sob licencov�n� sv�ch produkt� pro u�ivatele, kte�� nemaj� uzav�enou smlouvu Bentley SELECT (Non-SELECT user).
Bli��� informace o nov�m zp�sobu licencov�n� naleznete na tomto odkazu (anglicky).
Postup pro spr�vu licenc� naleznete na tomto odkazu (anglicky).
Data katastru nemovitostí (DKM, KMD, KM-D) byla v mapových aplikacích a výdejním modulu aktualizována k 1.7.2022.
Novou verzi železniční nadstavby Railway Tools, která patří do skupiny oborových nadstaveb Holixa, můžete nainstalovat do programu Autodesk Civil 3D verze 2020 až 2023. Nadstavbu CS Railway Tools vytvořila firma Arkance Systems společně s firmou PROJEKT servis spol. s r.o. Software, který odpovídá českým a slovenským normám, podporuje definování oblouků pro vysokorychlostní tratě, přepočet staničení […]
The post CS Railway Tools nově umí oblouky pro vysokorychlostní tratě (záznam webináře) appeared first on GeoBusiness.
Letošní série jarních webinářů byla zaměřená především na aplikace ArcGIS. Pokud jste některá vysílání nestihli, můžete nyní vše dohnat. Na našem YouTube kanálu totiž nyní najdete jejich záznamy. I během léta se tak můžete vzdělávat v oblasti GIS.
Všechny otázky a odpovědi, které během jednotlivých seminářů zazněly, naleznete na diskusním fóru Esri Community.
Satellite navigation has transformed the way people live and work, but because the majority of us access it via our smartphones, the actual precision of positioning that we end up with has plenty of room for improvement. ESA led a project investigating if an array antenna approach borrowed from satellite design might deliver enhanced positioning for future smartphones, tablets, drones and other mass-market devices.
V září 2022 uplyne 21 let od založení Katedry geoinformatiky na Univerzitě Palackého v Olomouci a její vedení zve všechny bývalé studenty a zaměstnance na setkání.
Za organizační výbor Sletu olomouckých geoinformatiků zvou vedoucí katedry Vít Voženílek,
Jakub Koníček a Rostislav Nétek.
Pamatujete si na první kontakt s katedrou? Jak jste přijeli před lety na přijímačky nebo jaký byl první pracovní den na katedře? A co bylo nejsilnějším geoinformatickým zážitkem v Olomouci? První zkouška, státnice, promoce, GISnight, SPODEK nebo společná fotografie s Jackem Dangermondem?
Nyní máte jedinečnou příležitost nejenom zavzpomínat na vše, co jste v Olomouci prožili, poznat novou tvář katedry, setkat se se současnými studenty i se svými kamarády a absolventy, kteří ve svém srdci a duši nosí otisk olomoucké geoinformatiky. Věříme, že je úžasné seznámit se s jejich profesními osudy, poznat současné studenty geoinformatiky, oprášit staré vzpomínky, zopakovat si geoinformatické desatero a vrátit se na místo činu.
Katedra geoinformatiky pořádá u příležitosti 21 let svého trvání třetí Slet olomouckých geoinformatiků, a to v sobotu 22. října 2022. Slet je hromadným srazem všech absolventských ročníků za asistence všech současných studentů. Těšit se můžete i na všechny bývalé a současné učitele. Očekáváme účast až 450 osob. Tradičně je součástí sletu retrooběd ve studentské menze, prohlídka současné katedry a GIS overnight, nevázané geoinformatické veselí napříč ročníky a profesemi.
Přijeďte! Určitě přijeďte!!! Těšíme se, že se rodina olomouckých geoinformatiků slétne do rodného hnízda a nastartuje druhou jednadvacítku let svého života.
Prosím, zaregistrujte se na adrese https://www.geoinformatics.upol.cz/21let, kde najdete více informací. A pak už jen počítejte dny do 22. 10. 2022, je to přesně 122 dnů nebo 17 týdnů či 5 měsíců.
Informujte spolustudenty, nemáme na všechny z vás platné emailové adresy, přivezte své rodinné příslušníky a pochlubte se svými potomky, přibalte geoinformatický šátek i ročníkového talismana, zašlete nám na geoinformatics@upol.cz jakékoli artefakty týkající se vašeho studia – fotky, písemky, taháky, cvičení atd., hodláme z nich udělat výstavu přímo v místě pořádání Sletu.
Další informace o SLETu očekávejte na konci prázdnin.
The post Katedra geoinformatiky v Olomouci slaví 21 let. Blíží se třetí Slet olomouckých geoinformatiků appeared first on GeoBusiness.
PressCoverage
Swarajya, India
Read the articlePressCoverage
EPC World, India
Read the articlePressCoverage
Construction Computing, UK&I
Read the articlePressCoverage
Roads & Bridges, USA
Read the articlePressCoverage
Smart Water Magazine, Southern Europe
Read the articlePressCoverage
Construction Dive, USA
Read the articlePressCoverage
The B1M, UK&I
Read the article
It’s the middle of the summer holiday season and an earthquake strikes Greece, rendering all ground-based communication services worthless. At this exact moment, a leisure boat sailing several kilometres off the coast of Athens experiences an on-board fire. Luckily, they have a Galileo-enabled Emergency Position-Indicating Radio Beacon (EPIRB) to send a distress signal with, meaning they don’t have to rely on now inoperable ground-based services.
The coastguard picks up the yacht’s distress signal and establishes its location. Due to the lack of viable ground-based communication networks, the coastguard and other emergency services communicate using the GOVSATCOM system to coordinate all search and rescue (SAR) operations. To facilitate the search and rescue itself, authorities rely on optical and in-situ data generated by Copernicus regarding, for example, current strength, wave height and water temperature.
The end result? Disaster is averted and lives are saved, thanks in large part to the EU Space Programme.
This is but one example of how safety at sea has long been one of the European maritime sector’s top priorities. Today, the European Commission is building on this tradition by investing in digital technologies that help further ensure the safety of passengers and crew, while also minimising the sector’s environmental impact. Many of these new technologies rely on the data and services generated by the EU Space Programme.
Take for example the ground-breaking Galileo Return Link Service (RLS), part of the Galileo SAR service. Thanks to the RLS, sailors in distress, when equipped with the appropriate beacon, will see a light verifying that their distress signal has been received by emergency first responders and that their location has been established.
Galileo is the only GNSS constellation to offer such a service to its end-users. The RLS is proven to increase survival rates by giving an important psychological boost to people in distress. Experts of Cospas-Sarsat estimated that the international SAR system, with the contribution of the Galileo SAR service, saves more than 2,000 lives a year.
EU Space in Action |
On the occasion of the Pytheas Space Maritime Forum, EUSPA, in collaboration with the Greek authorities, organised a demonstration that showcases the importance of space technologies in Search and Rescue (SAR) Operations. The exercise involved the activation of a Galileo-enabled EPIRB equipped with the innovative Return Link Service on board a leisure boat. Note: this was a test exercise for the purposes of promoting the SAR service. Both Cospas-Sarsat and the Greek coastguard had previously been notified.
Director for Outreach and Innovation at DG DEFIS, European Commission Catherine Kavvada and EUSPA Executive Director, Rodrigo da Costa, watched the exercise live from the Operations Room of the Hellenic Coastguard. The demonstration showcased the capabilities of the Galileo SAR service, and highlighted the added vbalue of the return link to people in distress. |
Accidents often occur in poor weather conditions, where it is difficult or dangerous to deploy manned assets like helicopters. When an accident happens in a remote area, there may not be the option to send vessels or aircraft to verify the situation. In both contexts, the Copernicus Maritime Surveillance (CMS) service can provide valuable additional data to help detect, track and potentially identify the vessels in distress. By doing so, the CMS helps support SAR efforts.
Specifically, Copernicus utilises synthetic aperture radar images, which can be used to help search for vessels over large areas, during the night and even in poor weather conditions. This capability is especially useful when a vessel loses communication and goes adrift (e.g., following a fire or tracking storm damage). Identifying the location of a vessel helps optimise the use of search and rescue assets and allows authorities to direct resources to where they are of most use. Optical images can also provide a wealth of additional information, including positively identifying the vessel, characterising the damage caused and detecting any deployed lifeboats in the water.
While Galileo and Copernicus provide the necessary data and positioning, some security incidents also require a means of communication that is robustly protected against interference, interception, intrusion and other risks. GOVSATCOM bridges this gap between the need for assured and secure communication and the capabilities already offered by Copernicus, Galileo and EGNOS.
Once active, GOVSATCOM will provide secure, cost-efficient communication capabilities to security and safety-critical missions, operations and infrastructure. EUSPA has been entrusted with the procurement of the secure operational ground segment (GOVSATCOM Hubs), its operations and the coordination of the user-related aspects of GOVSATCOM, all in close collaboration with the Member States and other involved entities.
Thanks to the EU Space Programme, authorities and maritime operators can rely on three different types of satellite data and signals that allow them to see, navigate and communicate. First, Copernicus provides the near real-time data needed to evaluate the state of the sea, currents and temperature. Galileo, on the other hand, makes navigation easier and more reliable, thanks to its accurate signals. Completing the maritime safety trifecta is GOVSATCOM, which ensures uninterrupted communications, even on the open seas.
Media note: This feature can be republished without charge provided the European Union Agency for the Space Programme (EUSPA) is acknowledged as the source at the top or the bottom of the story. You must request permission before you use any of the photographs on the site. If you republish, we would be grateful if you could link back to the EUSPA website (http://www.euspa.europa.eu).
It’s the middle of the summer holiday season and an earthquake strikes Greece, rendering all ground-based communication services worthless. At this exact moment, a leisure boat sailing several kilometres off the coast of Athens experiences an on-board fire. Luckily, they have a Galileo-enabled Emergency Position-Indicating Radio Beacon (EPIRB) to send a distress signal with, meaning they don’t have to rely on now inoperable ground-based services.
The coastguard picks up the yacht’s distress signal and establishes its location. Due to the lack of viable ground-based communication networks, the coastguard and other emergency services communicate using the GOVSATCOM system to coordinate all search and rescue (SAR) operations. To facilitate the search and rescue itself, authorities rely on optical and in-situ data generated by Copernicus regarding, for example, current strength, wave height and water temperature.
The end result? Disaster is averted and lives are saved, thanks in large part to the EU Space Programme.
This is but one example of how safety at sea has long been one of the European maritime sector’s top priorities. Today, the European Commission is building on this tradition by investing in digital technologies that help further ensure the safety of passengers and crew, while also minimising the sector’s environmental impact. Many of these new technologies rely on the data and services generated by the EU Space Programme.
Take for example the ground-breaking Galileo Return Link Service (RLS), part of the Galileo SAR service. Thanks to the RLS, sailors in distress, when equipped with the appropriate beacon, will see a light verifying that their distress signal has been received by emergency first responders and that their location has been established.
Galileo is the only GNSS constellation to offer such a service to its end-users. The RLS is proven to increase survival rates by giving an important psychological boost to people in distress. Experts of Cospas-Sarsat estimated that the international SAR system, with the contribution of the Galileo SAR service, saves more than 2,000 lives a year.
EU Space in Action |
On the occasion of the Pytheas Space Maritime Forum, EUSPA, in collaboration with the Greek authorities, organised a demonstration that showcases the importance of space technologies in Search and Rescue (SAR) Operations. The exercise involved the activation of a Galileo-enabled EPIRB equipped with the innovative Return Link Service on board a leisure boat. Note: this was a test exercise for the purposes of promoting the SAR service. Both Cospas-Sarsat and the Greek coastguard had previously been notified.
Director for Outreach and Innovation at DG DEFIS, European Commission Catherine Kavvada and EUSPA Executive Director, Rodrigo da Costa, watched the exercise live from the Operations Room of the Hellenic Coastguard. The demonstration showcased the capabilities of the Galileo SAR service, and highlighted the added vbalue of the return link to people in distress. |
Accidents often occur in poor weather conditions, where it is difficult or dangerous to deploy manned assets like helicopters. When an accident happens in a remote area, there may not be the option to send vessels or aircraft to verify the situation. In both contexts, the Copernicus Maritime Surveillance (CMS) service can provide valuable additional data to help detect, track and potentially identify the vessels in distress. By doing so, the CMS helps support SAR efforts.
Specifically, Copernicus utilises synthetic aperture radar images, which can be used to help search for vessels over large areas, during the night and even in poor weather conditions. This capability is especially useful when a vessel loses communication and goes adrift (e.g., following a fire or tracking storm damage). Identifying the location of a vessel helps optimise the use of search and rescue assets and allows authorities to direct resources to where they are of most use. Optical images can also provide a wealth of additional information, including positively identifying the vessel, characterising the damage caused and detecting any deployed lifeboats in the water.
While Galileo and Copernicus provide the necessary data and positioning, some security incidents also require a means of communication that is robustly protected against interference, interception, intrusion and other risks. GOVSATCOM bridges this gap between the need for assured and secure communication and the capabilities already offered by Copernicus, Galileo and EGNOS.
Once active, GOVSATCOM will provide secure, cost-efficient communication capabilities to security and safety-critical missions, operations and infrastructure. EUSPA has been entrusted with the procurement of the secure operational ground segment (GOVSATCOM Hubs), its operations and the coordination of the user-related aspects of GOVSATCOM, all in close collaboration with the Member States and other involved entities.
Thanks to the EU Space Programme, authorities and maritime operators can rely on three different types of satellite data and signals that allow them to see, navigate and communicate. First, Copernicus provides the near real-time data needed to evaluate the state of the sea, currents and temperature. Galileo, on the other hand, makes navigation easier and more reliable, thanks to its accurate signals. Completing the maritime safety trifecta is GOVSATCOM, which ensures uninterrupted communications, even on the open seas.
Media note: This feature can be republished without charge provided the European Union Agency for the Space Programme (EUSPA) is acknowledged as the source at the top or the bottom of the story. You must request permission before you use any of the photographs on the site. If you republish, we would be grateful if you could link back to the EUSPA website (http://www.euspa.europa.eu).