Bentley Systems is pleased to announce that its most recent update of AutoPIPE CONNECT Edition now supports ASME B31J piping code document calculations. The addition increases the accuracy of the stress intensification factors for tees based on the work done with FEA for 2012 and newer B31.1 and B31.3 codes. With ASME B31J, engineers can now access a feature technology preview that enables them to apply wind loads to their structural steel as well as their piping. This new analysis capability increases accuracy and more closely simulates actual conditions, such as the ability to visualize wind loads applied to the structure.
Additionally, AutoPIPE CONNECT Edition features an enhanced user interface that includes an updated ribbon toolbar. Users can easily find commands using the new Search Command feature, a capability that offers instant access to command buttons and allows users to quickly perform powerful analysis on models of all sizes.
As a CONNECT Edition application, AutoPIPE now includes CONNECT Advisor, which empowers each user to easily master the use of their Bentley applications through personalized, in-application contextual learning. Users can browse, search, view, and interact with feature specific and workflow related learning content without ever having to exit the application.
“A key to success for our users is helping them prepare to do their best work when designing our global infrastructure,” said Phil Christensen, Bentley senior vice president of analytical modeling. “We are excited to introduce CONNECT Advisor, which provides an at-your-finger-tips learning environment for piping designers. We want to ensure that our users can leverage the best capabilities of AutoPIPE by providing context specific content that enables them to learn quickly, and on the go, as they use the application.”
About AutoPIPE CONNECT Edition
AutoPIPE CONNECT Edition provides engineers with a comprehensive and advanced software application for pipe stress analysis. Users can increase productivity and improve quality control with an intuitive modeling environment and advanced analysis capabilities. AutoPIPE CONNECT Edition ensures that project teams maintain efficient workflows among pipe stress engineers, structural engineers, and CAD designers through interoperability with leading plant design applications.
Each Galileo satellite must go through a rigorous test campaign to assure its readiness for the violence of launch, airlessness and temperature extremes of Earth orbit.
The main objective of the Horizon 2020-funded MOBNET project is to locate victims during natural disasters and emergency situations such as earthquakes, hurricanes or large snowstorms using EGNSS (both Galileo and EGNOS) and DCT (Digital Cellular Technologies). Its system assumptions were presented at TRANSCOM 2017 in Slovakia at the start of June.
Unmanned aerial vehicles (UAVs) are playing an increasingly important role in Public Protection and Disaster Relief (PPDR) missions such as border surveillance and law enforcement. However, quickly locating isolated individuals in the event of a natural or man-made disaster still poses a significant challenge. Consequently, there is a need for an effective system for people location that can be used by PPDR services in difficult terrain.
In response to this need, MOBNET is designing a technologically advanced Search and Rescue (SAR) system that will help to locate isolated victims in the event of an emergency. A concept for a UAV was created based on lessons learned from past experience and on the results of a survey conducted among targeted users. This will ensure that the project delivers a solution that is tailor-made to their needs. This survey is ongoing; to participate click here.
MOBNET is developing a solution to these challenges by leveraging:
Taking advantage of these three features, MOBNET uses DCT to detect the presence of people (locating their mobiles) and help rescuers in their search. Moreover, the use of EGNOS and Galileo services allows the system to accurately position the UAVs and time tag the ranging estimates with high accuracy, so that MOBNET is able to quickly find the trapped person.
MOBNET combines observations from several drones, each equipped with an EGNSS module and a new DCT module. The drones, flying over the area of interest, use the MOBNET DCT module to detect the victims: i.e. the signals from their mobile phones are used to detect the position of a possible victim. The on-board EGNSS module provides accurate position and time information. MOBNET benefits from the high level of accuracy of the time reference that Galileo satellites provide.
Used in Unmanned Aerial Vehicles (UAVs), the EGNSS information makes accurate positioning possible in any kind of terrain, which makes the system very useful for first responders and other targeted users in situations in which it is difficult, dangerous or even impossible to access the affected areas. A great advantage of the system is that it can help save people’s lives without risking the integrity and security of the first responders’ services.
User-driven
Research is driven by the end-user and industrial partners to ensure that it addresses the needs of the PPDR services. A prototype will be developed to illustrate the potential for a fast and reliable SAR system that works at long distances. The developed system will leverage Galileo and EGNOS capabilities and will strengthen the position of European industry in the field of rescue services.
The solution does not intend to replace traditional methods used by search and rescue teams, such as rescue dogs, geophones and specialised cameras, but to support these activities and to maximise the probability of successfully locating victims. The system will be tested in field conditions in November 2017.
Media note: This feature can be republished without charge provided the European GNSS Agency (GSA) is acknowledged as the source at the top or the bottom of the story. You must request permission before you use any of the photographs on the site. If you republish, we would be grateful if you could link back to the GSA website (http://www.gsa.europa.eu).
Rakety a kosmické lodě nás mohou dostat na Mars, ale na této cestě budeme potřebovat ještě jednu důležitou věc: jídlo. Výzkumníci nyní využívají Mezinárodní kosmickou stanici, aby zjistili, kolik přesně zásob bude potřeba naložit na loď směřující k Měsíci, Marsu nebo do vzdálenějších lokalit. Sledováním energie využité kosmonauty můžeme spočítat množství kalorií, které budou lidé potřebovat pro dlouhodobé lety.
Rakety a kosmické lodě nás mohou dostat na Mars, ale na této cestě budeme potřebovat ještě jednu důležitou věc: jídlo. Výzkumníci nyní využívají Mezinárodní kosmickou stanici, aby zjistili, kolik přesně zásob bude potřeba naložit na loď směřující k Měsíci, Marsu nebo do vzdálenějších lokalit. Sledováním energie využité kosmonauty můžeme spočítat množství kalorií, které budou lidé potřebovat pro dlouhodobé lety.
Bentley Systems is pleased to announce that its most recent update of AutoPIPE CONNECT Edition now supports ASME B31J piping code document calculations. The addition increases the accuracy of the stress intensification factors for tees based on the work done with FEA for 2012 and newer B31.1 and B31.3 codes. With ASME B31J, engineers can now access a feature technology preview that enables them to apply wind loads to their structural steel as well as their piping. This new analysis capability increases accuracy and more closely simulates actual conditions, such as the ability to visualize wind loads applied to the structure.
Additionally, AutoPIPE CONNECT Edition features an enhanced user interface that includes an updated ribbon toolbar. Users can easily find commands using the new Search Command feature, a capability that offers instant access to command buttons and allows users to quickly perform powerful analysis on models of all sizes.
As a CONNECT Edition application, AutoPIPE now includes CONNECT Advisor, which empowers each user to easily master the use of their Bentley applications through personalized, in-application contextual learning. Users can browse, search, view, and interact with feature specific and workflow related learning content without ever having to exit the application.
“A key to success for our users is helping them prepare to do their best work when designing our global infrastructure,” said Phil Christensen, Bentley senior vice president of analytical modeling. “We are excited to introduce CONNECT Advisor, which provides an at-your-finger-tips learning environment for piping designers. We want to ensure that our users can leverage the best capabilities of AutoPIPE by providing context specific content that enables them to learn quickly, and on the go, as they use the application.”
About AutoPIPE CONNECT Edition
AutoPIPE CONNECT Edition provides engineers with a comprehensive and advanced software application for pipe stress analysis. Users can increase productivity and improve quality control with an intuitive modeling environment and advanced analysis capabilities. AutoPIPE CONNECT Edition ensures that project teams maintain efficient workflows among pipe stress engineers, structural engineers, and CAD designers through interoperability with leading plant design applications.
In this part of our series on GNSS in Asia, we look at the opportunities for European companies within India’s Smart Cities Mission.
Launched in 2015 by the Indian government, the Smart Cities Mission for Urban Development aims to transform 100 Indian cities into sustainable, safe and citizen-friendly environments. With a budget of USD 15 billion, GNSS applications will play a pivotal role in realising this vision, providing solutions for improving energy efficiency, waste management and urban mobility.
GNSS in India
As home to the world’s 10th largest economy, India has long-term ambitions to develop its capacity as a GNSS provider. Led by the India Space Research Organisation (ISRO), the entity responsible for the country’s GNSS activities and systems, India currently has two national systems:
Even with these systems, India lacks the applications and interest that one sees in, for example, Europe with EGNOS. “In India, we simply don’t have this level of awareness or the applications, in fact hardly any applications exist,” says Indian Industrial Relations Association (IIRA) Managing Director Varadarajan Krish. “This is where the opportunities for European companies are.”
Although there are opportunities across all sectors, there is a significant gap in GNSS applications relating to the Smart Cities Mission and, in particular, the road and rail sectors. The ambitious Smart Cities Mission is a nation-wide urban renewal and retrofitting programme that aims to develop 100 cities into citizen-friendly and sustainable models.
According to Krish, GNSS will play a major role in realising these goals. “GNSS.asia has already created awareness about the technologies and best practice models available in Europe so that these smart cities can plug into them as and when the need arises,” he says. The GSA-funded GNSS.asia project is dedicated to developing and implementing GNSS industrial cooperation between European and Asia-Pacific GNSS industries, with a focus on the downstream market.
One component of these smart cities that is of particular interest to European companies is rail. With the Indian government having authorised direct foreign investment in India’s railways in 2013, there is now a unique chance for European rail companies to leverage their one-of-a-kind know-how. In fact, thanks in large part to the efforts of GNSS.asia, companies like Thales, GMV, Telit, ABB and Siemens have already succeeded in executing projects in India.
What companies like Thales and GMV, among others, are finding out is that with India’s strong technology background, it makes for an ideal partner. “Whereas European companies can bring the experience and GNSS know-how, India can meet them halfway with the technology that is needed to power these applications,” says Krish.
To facilitate this partnership, Krish and the GNSS.asia India team bring delegates from EU companies to New Delhi for organisational meetings. As one of the main challenges facing EU companies looking to get a foothold in India is the complexity of working with the Indian government, GNSS.asia – India helps guide them through the necessary steps.
“Thanks to the relationships we have with many government agencies, GNSS.asia was recently able to help several large European companies fix meetings with the national Railway Board,” says Krish. As a result of this work, they have since successfully landed contracts and projects.”
But it’s not only large multinationals that are benefiting – any European company can take advantage of GNSS.asia’s services in India. “Big or small, every EU GNSS company should consider investing in India as there are many opportunities for GNSS, both in infrastructure under the Digital India campaign and in manufacturing under the Make it in India initiative,” says Krish.
Media note: This feature can be republished without charge provided the European GNSS Agency (GSA) is acknowledged as the source at the top or the bottom of the story. You must request permission before you use any of the photographs on the site. If you republish, we would be grateful if you could link back to the GSA website (http://www.gsa.europa.eu).
Využíváme vozík APK Vlastní měření prostorové polohy koleje probíhá pomocí vozíku APK. Obsluhu vozíku tvoří měřická skupina s vedoucím prací s odbornou způsobilostí dle Zam1 Předpisu o odborné způsobilosti a znalosti osob při provozování dráhy a drážní dopravy (účinnost od 1. 4. 2017). Vycházíme ze schváleného ŽBP, u kterého provedeme zahuštění tak, aby vzdálenost mezi jednotlivými... View Article
The post Měříme absolutní prostorovou polohu koleje (APK) appeared first on HRDLIČKA spol. s r.o. - komplexní služby v oblasti geodézie.
VARS BRNO a.s. pro ŘSD ČR spolupracoval na vývoji nové mobilní aplikace, která poskytuje dopravní informace a je dostupná pro všechny tři platformy - iOS, Android i Microsoft.
Náš CEO, Ondřej Tomas, je vášnivý jachtař. Na jachtu bere svou rodinu, přátele, kamarády, kolegy… Jednoduše se občas nechá přemluvit, aby někoho svezl nebo s ním absolvoval regatu. Jednoho dne se ale sám rozhodl, že vezme na výlet po moři celý tým CleverFarm, jako odměnu za bezesné noci strávené nad „nitrátovou směrnicí“.
Protože se ale tým CleverFarm na jednu standardní jednotrupou plachetnici „bavárku“ nevměstná, Ondřej požádal svého kamaráda, fotografa Pavla Nesvadbu, shodou okolností také vášnivého jachtaře, aby dělal skippera druhé posádce. V úterý 27. 6. se tak obě posádky vydaly auty na cestu směr Chorvatsko, do země moře, olivových hájů a Gorana Ivaniševiće. Naší domovskou marínou se stalo město Biograd na Moru.
Z deníku posádky:
Den 1
K večeru dorazila do maríny postupně všechna auta se členy posádky. Vybalili jsme věci a našli svoje plachetnice. Mnozí z nás nikdy uvnitř takové lodi nebyli. Obdivovali jsme tedy chytré uložení hrnců, útulnost kajut a ergonomii dvoutaktního splachovacího záchodu. Večer jsme navštívili místní konobu, kde Ondřej podal základní informace o bezpečnosti jednotrupé plachetnice s kýlem („V podstatě se nemůžeme převrátit“) a pochopitelně o mořské nemoci v její nejlepší variantě („Nechoďte do podpalubí, když to moc houpe“).
Den 2
Hned druhý den jsme pochopili, co je tím myšleno. Vítr byl silný „jugo“ a přetrval až do nočních hodin. Loď jela v permanentním náklonu, z police v podpalubí občas vypadl hrnec, posádka ale zůstala na lodi.
Hned ráno jsme dostali rychlé školení k ovládání lodi a docela rychle jsme poznali, co je výtah, otěž, hlavní plachta, gena, rolfok, vinšna, ráčna, stěžeň, ráhno, topenanta, otěžový jezdec, záseky, fendery, jak vytáhnout a svinout plachty, co je návětrná a závětrná strana. Menší problémy byly s nácvikem základních uzlů, bez kterých se na lodi neobejdete, nutno však dodat, že i přes značnou kreativitu ve vázaní lodního uzlu, jsme nic důležitého v moři nezanechali (kromě klobouku, který mi ulétl hned první den).
Zanedlouho už ale posádky kmitaly po
palubách a lodě křižovaly proti větru směr národní park Telašćica. Do zátoky jsme dorazili v odpoledních
hodinách. Uvázali jsme lodě k bojkám a po chvíli doplul na člunu i místní
ranger Goran s kasičkou… za stání na bojkách se platí nemalá kuna.
Součástí každé takové lodi je vždy i malý člun s motorem pro několik lidí. Ten náš byl ucházející… a to doslova. Než jsme se všichni přemístili z lodi na Dugi otok, byla ho půlka. Zajímavostí ostrova je slané jezero Mir a romantické útesy na jeho vnějším pobřeží, což jsme si nemohli nechat ujít.
Den 3
Čtvrtek byl čarovný. Cílem bylo opuštěné filmařské městečko Mana, kde se točil film, který nikdo neviděl. Už samotné kotvení v zátoce mělo svoje kouzlo. Úkol zněl jasně: kotvu spustit, co to jde, a nebyl čas lámat si hlavu nad tím, kde a jak je zakončen řetěz kotvy. Krátce na to jsme tak pozorovali, kterak konec řetězu opouští naviják a mizí pod hladinou. Všechno ale nakonec dobře dopadlo, řetěz byl ještě přivázán lanem do kotevní skříně a po několika pokusech, kdy pomohla síla (zkuste to s metrákovým řetězem na houpající se lodi), se nám jej podařilo nasadit zpět na naviják. Uf.
Po krátké koupačce se posádky vydaly na výšlap k útesům městečka, kde jsme také pořídili pár fotek. Další štace byla ostrov Žut. Tentokrát, za úplného bezvětří, již byla možnost i něco dobrého uvařit za jízdy. Kapitáni sice měli nějaké poznámky o absenci živočišné bílkoviny (zejména té vepřové) v hromadném stravování, Maňo ale nakonec přichystal aspoň tuňákový salát, za což mu náleží bobřík efektivního vaření.
Večer jsme kotvili v maríně Bain, která, troufám si tvrdit, na naši návštěvu jen tak nezapomene. Symbolem večera se stal slovinec s obrovskou luxusní plachetnicí, který si nás chtěl získat hlasitou reprodukcí chorvatských národních písní. Povedlo se to ale pouze částečně, protože Ondrejko a Martin vzápětí opáčili jejich slovenskou variantou. Veselí se tak protáhlo do ranních hodin.
Den 4
Poslední plavební den bylo naprosté bezvětří, takže jsme většinou jeli na motor. Nikomu to, zdá se, nevadilo, ráno bylo náročné a kapitáni vycítili, že svěřit loď posádce v takovém stavu by se nemuselo vyplatit. Plavbu si někteří zpestřili tažením za lodí na laně a večer jsme ještě stihli pokoupit na trhu pár lahví oliváčů a společně oslavili, tentokrát decentně, úspěšnou plavbu společnou večeří v místní konobě.
Mně osobně se plavba moc líbila, bylo fajn si vyzkoušet něco nového a poznat Chorvatsko a krásu jeho ostrovů z jiné perspektivy, než z pláže. Ale jachting není pro každého, a obzvláště ne pro slabé žaludky, taky jsem měl občas namále. Příště ale pojedu zase.
P.S.: Mořská nemoc se nakonec až na jednoho nejmenovaného jedince neprojevila. Rybičky tak snídaly pouze ovocný salát, který na žhavém letním slunci změnil své skupenství na ovocnou polévku.
Jenc Jan Martinák
Náš CEO, Ondřej Tomas, je vášnivý jachtař. Na jachtu bere svou rodinu, přátele, kamarády, kolegy… Jednoduše se občas nechá přemluvit, aby někoho svezl nebo s ním absolvoval regatu. Jednoho dne se ale sám rozhodl, že vezme na výlet po moři celý tým CleverFarm, jako odměnu za bezesné noci strávené nad „nitrátovou směrnicí“.
Protože se ale tým CleverFarm na jednu standardní jednotrupou plachetnici „bavárku“ nevměstná, Ondřej požádal svého kamaráda, fotografa Pavla Nesvadbu, shodou okolností také vášnivého jachtaře, aby dělal skippera druhé posádce. V úterý 27. 6. se tak obě posádky vydaly auty na cestu směr Chorvatsko, do země moře, olivových hájů a Gorana Ivaniševiće. Naší domovskou marínou se stalo město Biograd na Moru.
Z deníku posádky:
Den 1
K večeru dorazila do maríny postupně všechna auta se členy posádky. Vybalili jsme věci a našli svoje plachetnice. Mnozí z nás nikdy uvnitř takové lodi nebyli. Obdivovali jsme tedy chytré uložení hrnců, útulnost kajut a ergonomii dvoutaktního splachovacího záchodu. Večer jsme navštívili místní konobu, kde Ondřej podal základní informace o bezpečnosti jednotrupé plachetnice s kýlem („V podstatě se nemůžeme převrátit“) a pochopitelně o mořské nemoci v její nejlepší variantě („Nechoďte do podpalubí, když to moc houpe“).
Den 2
Hned druhý den jsme pochopili, co je tím myšleno. Vítr byl silný „jugo“ a přetrval až do nočních hodin. Loď jela v permanentním náklonu, z police v podpalubí občas vypadl hrnec, posádka ale zůstala na lodi.
Hned ráno jsme dostali rychlé školení k ovládání lodi a docela rychle jsme poznali, co je výtah, otěž, hlavní plachta, gena, rolfok, vinšna, ráčna, stěžeň, ráhno, topenanta, otěžový jezdec, záseky, fendery, jak vytáhnout a svinout plachty, co je návětrná a závětrná strana. Menší problémy byly s nácvikem základních uzlů, bez kterých se na lodi neobejdete, nutno však dodat, že i přes značnou kreativitu ve vázaní lodního uzlu, jsme nic důležitého v moři nezanechali (kromě klobouku, který mi ulétl hned první den).
Zanedlouho už ale posádky kmitaly po
palubách a lodě křižovaly proti větru směr národní park Telašćica. Do zátoky jsme dorazili v odpoledních
hodinách. Uvázali jsme lodě k bojkám a po chvíli doplul na člunu i místní
ranger Goran s kasičkou… za stání na bojkách se platí nemalá kuna.
Součástí každé takové lodi je vždy i malý člun s motorem pro několik lidí. Ten náš byl ucházející… a to doslova. Než jsme se všichni přemístili z lodi na Dugi otok, byla ho půlka. Zajímavostí ostrova je slané jezero Mir a romantické útesy na jeho vnějším pobřeží, což jsme si nemohli nechat ujít.
Den 3
Čtvrtek byl čarovný. Cílem bylo opuštěné filmařské městečko Mana, kde se točil film, který nikdo neviděl. Už samotné kotvení v zátoce mělo svoje kouzlo. Úkol zněl jasně: kotvu spustit, co to jde, a nebyl čas lámat si hlavu nad tím, kde a jak je zakončen řetěz kotvy. Krátce na to jsme tak pozorovali, kterak konec řetězu opouští naviják a mizí pod hladinou. Všechno ale nakonec dobře dopadlo, řetěz byl ještě přivázán lanem do kotevní skříně a po několika pokusech, kdy pomohla síla (zkuste to s metrákovým řetězem na houpající se lodi), se nám jej podařilo nasadit zpět na naviják. Uf.
Po krátké koupačce se posádky vydaly na výšlap k útesům městečka, kde jsme také pořídili pár fotek. Další štace byla ostrov Žut. Tentokrát, za úplného bezvětří, již byla možnost i něco dobrého uvařit za jízdy. Kapitáni sice měli nějaké poznámky o absenci živočišné bílkoviny (zejména té vepřové) v hromadném stravování, Maňo ale nakonec přichystal aspoň tuňákový salát, za což mu náleží bobřík efektivního vaření.
Večer jsme kotvili v maríně Bain, která, troufám si tvrdit, na naši návštěvu jen tak nezapomene. Symbolem večera se stal slovinec s obrovskou luxusní plachetnicí, který si nás chtěl získat hlasitou reprodukcí chorvatských národních písní. Povedlo se to ale pouze částečně, protože Ondrejko a Martin vzápětí opáčili jejich slovenskou variantou. Veselí se tak protáhlo do ranních hodin.
Den 4
Poslední plavební den bylo naprosté bezvětří, takže jsme většinou jeli na motor. Nikomu to, zdá se, nevadilo, ráno bylo náročné a kapitáni vycítili, že svěřit loď posádce v takovém stavu by se nemuselo vyplatit. Plavbu si někteří zpestřili tažením za lodí na laně a večer jsme ještě stihli pokoupit na trhu pár lahví oliváčů a společně oslavili, tentokrát decentně, úspěšnou plavbu společnou večeří v místní konobě.
Mně osobně se plavba moc líbila, bylo fajn si vyzkoušet něco nového a poznat Chorvatsko a krásu jeho ostrovů z jiné perspektivy, než z pláže. Ale jachting není pro každého, a obzvláště ne pro slabé žaludky, taky jsem měl občas namále. Příště ale pojedu zase.
P.S.: Mořská nemoc se nakonec až na jednoho nejmenovaného jedince neprojevila. Rybičky tak snídaly pouze ovocný salát, který na žhavém letním slunci změnil své skupenství na ovocnou polévku.
Jenc Jan Martinák
Náš CEO, Ondřej Tomas, je vášnivý jachtař. Na jachtu bere svou rodinu, přátele, kamarády, kolegy… Jednoduše se občas nechá přemluvit, aby někoho svezl nebo s ním absolvoval regatu. Jednoho dne se ale sám rozhodl, že vezme na výlet po moři celý tým CleverFarm, jako odměnu za bezesné noci strávené nad „nitrátovou směrnicí“.
Protože se ale tým CleverFarm na jednu standardní jednotrupou plachetnici „bavárku“ nevměstná, Ondřej požádal svého kamaráda, fotografa Pavla Nesvadbu, shodou okolností také vášnivého jachtaře, aby dělal skippera druhé posádce. V úterý 27. 6. se tak obě posádky vydaly auty na cestu směr Chorvatsko, do země moře, olivových hájů a Gorana Ivaniševiće. Naší domovskou marínou se stalo město Biograd na Moru.
Z deníku posádky:
Den 1
K večeru dorazila do maríny postupně všechna auta se členy posádky. Vybalili jsme věci a našli svoje plachetnice. Mnozí z nás nikdy uvnitř takové lodi nebyli. Obdivovali jsme tedy chytré uložení hrnců, útulnost kajut a ergonomii dvoutaktního splachovacího záchodu. Večer jsme navštívili místní konobu, kde Ondřej podal základní informace o bezpečnosti jednotrupé plachetnice s kýlem („V podstatě se nemůžeme převrátit“) a pochopitelně o mořské nemoci v její nejlepší variantě („Nechoďte do podpalubí, když to moc houpe“).
Den 2
Hned druhý den jsme pochopili, co je tím myšleno. Vítr byl silný „jugo“ a přetrval až do nočních hodin. Loď jela v permanentním náklonu, z police v podpalubí občas vypadl hrnec, posádka ale zůstala na lodi.
Hned ráno jsme dostali rychlé školení k ovládání lodi a docela rychle jsme poznali, co je výtah, otěž, hlavní plachta, gena, rolfok, vinšna, ráčna, stěžeň, ráhno, topenanta, otěžový jezdec, záseky, fendery, jak vytáhnout a svinout plachty, co je návětrná a závětrná strana. Menší problémy byly s nácvikem základních uzlů, bez kterých se na lodi neobejdete, nutno však dodat, že i přes značnou kreativitu ve vázaní lodního uzlu, jsme nic důležitého v moři nezanechali (kromě klobouku, který mi ulétl hned první den).
Zanedlouho už ale posádky kmitaly po
palubách a lodě křižovaly proti větru směr národní park Telašćica. Do zátoky jsme dorazili v odpoledních
hodinách. Uvázali jsme lodě k bojkám a po chvíli doplul na člunu i místní
ranger Goran s kasičkou… za stání na bojkách se platí nemalá kuna.
Součástí každé takové lodi je vždy i malý člun s motorem pro několik lidí. Ten náš byl ucházející… a to doslova. Než jsme se všichni přemístili z lodi na Dugi otok, byla ho půlka. Zajímavostí ostrova je slané jezero Mir a romantické útesy na jeho vnějším pobřeží, což jsme si nemohli nechat ujít.
Den 3
Čtvrtek byl čarovný. Cílem bylo opuštěné filmařské městečko Mana, kde se točil film, který nikdo neviděl. Už samotné kotvení v zátoce mělo svoje kouzlo. Úkol zněl jasně: kotvu spustit, co to jde, a nebyl čas lámat si hlavu nad tím, kde a jak je zakončen řetěz kotvy. Krátce na to jsme tak pozorovali, kterak konec řetězu opouští naviják a mizí pod hladinou. Všechno ale nakonec dobře dopadlo, řetěz byl ještě přivázán lanem do kotevní skříně a po několika pokusech, kdy pomohla síla (zkuste to s metrákovým řetězem na houpající se lodi), se nám jej podařilo nasadit zpět na naviják. Uf.
Po krátké koupačce se posádky vydaly na výšlap k útesům městečka, kde jsme také pořídili pár fotek. Další štace byla ostrov Žut. Tentokrát, za úplného bezvětří, již byla možnost i něco dobrého uvařit za jízdy. Kapitáni sice měli nějaké poznámky o absenci živočišné bílkoviny (zejména té vepřové) v hromadném stravování, Maňo ale nakonec přichystal aspoň tuňákový salát, za což mu náleží bobřík efektivního vaření.
Večer jsme kotvili v maríně Bain, která, troufám si tvrdit, na naši návštěvu jen tak nezapomene. Symbolem večera se stal slovinec s obrovskou luxusní plachetnicí, který si nás chtěl získat hlasitou reprodukcí chorvatských národních písní. Povedlo se to ale pouze částečně, protože Ondrejko a Martin vzápětí opáčili jejich slovenskou variantou. Veselí se tak protáhlo do ranních hodin.
Den 4
Poslední plavební den bylo naprosté bezvětří, takže jsme většinou jeli na motor. Nikomu to, zdá se, nevadilo, ráno bylo náročné a kapitáni vycítili, že svěřit loď posádce v takovém stavu by se nemuselo vyplatit. Plavbu si někteří zpestřili tažením za lodí na laně a večer jsme ještě stihli pokoupit na trhu pár lahví oliváčů a společně oslavili, tentokrát decentně, úspěšnou plavbu společnou večeří v místní konobě.
Mně osobně se plavba moc líbila, bylo fajn si vyzkoušet něco nového a poznat Chorvatsko a krásu jeho ostrovů z jiné perspektivy, než z pláže. Ale jachting není pro každého, a obzvláště ne pro slabé žaludky, taky jsem měl občas namále. Příště ale pojedu zase.
P.S.: Mořská nemoc se nakonec až na jednoho nejmenovaného jedince neprojevila. Rybičky tak snídaly pouze ovocný salát, který na žhavém letním slunci změnil své skupenství na ovocnou polévku.
Jenc Jan Martinák
Na konci září bude družice Sentinel-5 Precursor umístěna do transportního kontejneru a odeslána do Ruska. Zástupci médií nyní měli poslední možnost společně s představiteli UKSA (UK Space Agency) a Národního střediska pro průzkum Země šanci vidět tento satelit pro monitorování znečištění vzduchu v přípravné čisté místnosti.
Na konci září bude družice Sentinel-5 Precursor umístěna do transportního kontejneru a odeslána do Ruska. Zástupci médií nyní měli poslední možnost společně s představiteli UKSA (UK Space Agency) a Národního střediska pro průzkum Země šanci vidět tento satelit pro monitorování znečištění vzduchu v přípravné čisté místnosti.
Personal tracking devices will soon become the fastest growing market within the LBS sector and the solutions start to use Galileo for enhanced performances.
Within the lucrative Location Based Services (LBS) market, wearables are the ‘it’ thing. What makes the wearable market so unique is its diversity and the many opportunities for GNSS that this diversity creates. A market that was once dominated by smartwatches now includes everything from fitness trackers to healthcare monitors, smart clothes and even smart eyewear. This diversification, in combination with falling device prices, has been the catalyst behind the 15% Compound Annual Growth Rate (CAGR) that the wearable market saw between 2012 and 2016.
Driving this growth are personal tracking devices. With an expected CAGR of 17.9% between 2016 and 2025 and an expected 14.1 million units shipped in 2020, personal tracking devices will soon become the fastest growing market within the LBS sector.
So what exactly is a personal tracking device?
Personal tracking devices are small devices that use GNSS (Galileo, GPS, Glonass) to provide users with the location of an individual or object. The device, which is clipped on or given to the person or thing being tracked, sends the location information in real time to the user, most often via an installed smartphone app or on their computer. Many devices offer additional services, such as sending alerts when the tracked individual or item ventures out of a pre-established ‘geo-fenced’ zone.
Personal tracking devices will soon be the fastest growing LBS market segment
With a personal tracking device attached to a child, parents can have peace of mind knowing where their kid is at all times. Have a new teenage driver in the house? With a personal tracking device in the car you can keep an eye on their whereabouts – and even their driving speed. Personal tracking devices can also be used to locate a dog that’s wandered off, monitor elderly family members suffering from Alzheimer’s or Dementia, or even to track down a stolen bicycle.
One company at the forefront of the personal tracking device market is Trax. The Stockholm-based company offers versatile tracking devices and related services that can be used for a host of applications. Weighing only 25g and smaller than a matchbox, Trax devices use an integrated uBlox chip to provide accurate GNSS tracking in 100+ countries. Using the company’s smartphone and desktop web apps, a user can easily see the position of each tracker in real-time.
Trax originally relied on the GPS and Glonass GNSS systems. However, following the launch of Galileo Initial Services, the company recently announced its decision to add Galileo to the mix. “Multi-constellation capability improves positioning reliability, which is essential when it comes to any tracking device,” says Trax Business Chief Executive Officer Michel Bracké. “Additionally, Galileo is more accurate, particularly in urban environments, which can limit the usefulness of other devices that don’t support it.”
The heightened performance of Galileo also supports Trax’s augmented reality fast-find and further enhances its’ security features, which include geo-fences and proximity alerts. “By activating Galileo capability, Trax has further enhanced its real-time GNSS – making locating loved-ones even easier,” adds Bracké.
Galileo brings added value to LBSMass-market LBS applications demand high availability, a fast Time to First Fix (TTFF) and moderate accuracy. At the same time, they also need to preserve the device’s battery and keep the cost of the receiver down. For multi-constellation mass-market LBS devices, Galileo enhances core GNSS performances. By providing a higher number of available satellites, Galileo benefits users globally by increasing accuracy, improving availability in challenging environments like urban canyons and indoors, and lowering TTFF. |
Media note: This feature can be republished without charge provided the European GNSS Agency (GSA) is acknowledged as the source at the top or the bottom of the story. You must request permission before you use any of the photographs on the site. If you republish, we would be grateful if you could link back to the GSA website (http://www.gsa.europa.eu).
Personal tracking devices will soon become the fastest growing market within the LBS sector and the solutions start to use Galileo for enhanced performances.
Within the lucrative Location Based Services (LBS) market, wearables are the ‘it’ thing. What makes the wearable market so unique is its diversity and the many opportunities for GNSS that this diversity creates. A market that was once dominated by smartwatches now includes everything from fitness trackers to healthcare monitors, smart clothes and even smart eyewear. This diversification, in combination with falling device prices, has been the catalyst behind the 15% Compound Annual Growth Rate (CAGR) that the wearable market saw between 2012 and 2016.
Driving this growth are personal tracking devices. With an expected CAGR of 17.9% between 2016 and 2025 and an expected 14.1 million units shipped in 2020, personal tracking devices will soon become the fastest growing market within the LBS sector.
So what exactly is a personal tracking device?
Personal tracking devices are small devices that use GNSS (Galileo, GPS, Glonass) to provide users with the location of an individual or object. The device, which is clipped on or given to the person or thing being tracked, sends the location information in real time to the user, most often via an installed smartphone app or on their computer. Many devices offer additional services, such as sending alerts when the tracked individual or item ventures out of a pre-established ‘geo-fenced’ zone.
Trax offers versatile, Galileo-enabled tracking devices and related services that can be used for a host of applications.
With a personal tracking device attached to a child, parents can have peace of mind knowing where their kid is at all times. Have a new teenage driver in the house? With a personal tracking device in the car you can keep an eye on their whereabouts – and even their driving speed. Personal tracking devices can also be used to locate a dog that’s wandered off, monitor elderly family members suffering from Alzheimer’s or Dementia, or even to track down a stolen bicycle.
One company at the forefront of the personal tracking device market is Trax. The Stockholm-based company offers versatile tracking devices and related services that can be used for a host of applications. Weighing only 25g and smaller than a matchbox, Trax devices use an integrated uBlox chip to provide accurate GNSS tracking in 100+ countries. Using the company’s smartphone and desktop web apps, a user can easily see the position of each tracker in real-time.
Trax originally relied on the GPS and Glonass GNSS systems. However, following the launch of Galileo Initial Services, the company recently announced its decision to add Galileo to the mix. “Multi-constellation capability improves positioning reliability, which is essential when it comes to any tracking device,” says Trax Business Chief Executive Officer Michel Bracké. “Additionally, Galileo is more accurate, particularly in urban environments, which can limit the usefulness of other devices that don’t support it.”
The heightened performance of Galileo also supports Trax’s augmented reality fast-find and further enhances its’ security features, which include geo-fences and proximity alerts. “By activating Galileo capability, Trax has further enhanced its real-time GNSS – making locating loved-ones even easier,” adds Bracké.
Galileo brings added value to LBSMass-market LBS applications demand high availability, a fast Time to First Fix (TTFF) and moderate accuracy. At the same time, they also need to preserve the device’s battery and keep the cost of the receiver down. For multi-constellation mass-market LBS devices, Galileo enhances core GNSS performances. By providing a higher number of available satellites, Galileo benefits users globally by increasing accuracy, improving availability in challenging environments like urban canyons and indoors, and lowering TTFF. |
Media note: This feature can be republished without charge provided the European GNSS Agency (GSA) is acknowledged as the source at the top or the bottom of the story. You must request permission before you use any of the photographs on the site. If you republish, we would be grateful if you could link back to the GSA website (http://www.gsa.europa.eu).
Na uživatelské konferenci Esri jsou každoročně oceňovány výjimečné a inovativní projekty z oblasti geoinformačních technologií a jedna z cen Special Achievement in GIS (SAG) putuje i v letošním roce do České republiky. Za nasazení geoinformačních technologií v rámci projektu Metropolitní plán ji získali pracovníci Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a jejich zástupci si cenu v San Diegu i osobně převzali. Více informací o oceněném projektu si můžete přečíst v ArcRevue 4/2016 nebo přímo na stránkách Esri.
Na uživatelské konferenci Esri jsou každoročně oceňovány výjimečné a inovativní projekty z oblasti geoinformačních technologií a jedna z cen Special Achievement in GIS (SAG) putuje i v letošním roce do České republiky. Za nasazení geoinformačních technologií v rámci projektu Metropolitní plán ji získali pracovníci Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a jejich zástupci si cenu v San Diegu i osobně převzali. Více informací o oceněném projektu si můžete přečíst v ArcRevue 4/2016 nebo přímo na stránkách Esri.
With Sentinel-5 Precursor about to be packed up and shipped to Russia for liftoff in late September, media representatives, members of the UK Space Agency and National Centre for Earth Observation had the chance to see this Copernicus air-pollution monitoring satellite standing proud in the cleanroom.